21. Criterium aneb další brambora

Nejen brambora ale i jedno vítězství! A pro nás docela sladké ...

Na Fryšták se těší snad každý a u nás to není jinak. Náš kamarád a majitel firmy Obal Print Martin Vavřička vynaloží každý rok nemalé úsilí a nemalé finanční prostředy, aby uspořádal tuto krásnou soutěž. Není to sranda takto uklidit celou firmu a hlavně 3 sklady. Sám vím jak se to špatně dělá. Martin tentokrát kladl důraz na ty nejmenší a nakoupil spooooustu laskominek a dobrot. A jednu čokoládku Kinder si před startem vzalo i takové větší dítě - Doktor.

Povzbuzen čokoládkou jsem odstartoval do první RZ. A na výsledku to bylo znát - třetí čas celkově napovídal, že by to mohl být úspěšný závod. Ale průser je v tom, že když se taková myšlenka kousne do hlavy, tak většinou přijde pád na hubu. A přesně to se stalo v RZ2. Několik chyb a auto vražené pod paletu - a nešlo vytáhnout... Tak taková byla dvojka a okamžitý pád na osmé místo. Mímochodem na to osmé jsem se tipoval v tipovačce, ale moc se mi to nelíbilo. 

Trojka byla už daleko lepší. Vyvaroval jsem se chyb, malinko jsem šel do své plísně, ale ne moc. Páté místo v RZ znamenalo posun o jednu příčku nahoru, ale vše tam bylo v desetinkách a každá chybka znamenala pád. Pořadí kolem nás vypadalo takhle:

Čtvrtá byla opět Magistrála (druhý průjezd RZ2), kterou jsme v prvním průjezdu pěkněěěě pos...kazili, takže jsem chtěl jet jistotu. Ale jeď jistotu, když jsou tři posádky v necelé buchtě. Asi jsme našli dobrý recept, jak si napravit chuť v této RZ a spolu s Tanakem jsme zajeli docela slušné časy - nepočítám ty tři mistry ve předku. Zato Panizzi, Holas a náš týmový Bengué nabrali pár sekund ztráty. Znamenalo to posun na čtvrtý flek, ale v těsném závěsu byl právě Tanak a bylo všem přítomným naprosto jasné, že Panizzimu začnou vlát vlasy, protože svůj sedmý flek nenechá jen tak. A následovaly dva Příjezdy (RZ5 a 6) a to není vůbec náš šálek kávy - to víme.

A taky že jo. Hned při prvním průjezdu to stálo zato ... Chyba jako vrata u vrat. Tam kde člověk neběží, protože je to rovinka tam a rovinka zpátky, jsme se napíchli na kužel a táhli ho s sebou. Takže hurá k autíčku, vyndat kužel a můžeš jet. No dobré 3-4 buchty byli v riti jako šňůrečka od tangáčů. Takže soupeři dostali šanci nás dohnat. Takové chyby by se fakt neměly stávat - a to že nám dá v RZ i dvoukolka je velký nápor na nervovou soustavu. Druhý průjezd byl lepší, ale tam tu potento garážovou zatáčku jsem vzal veeeeeelmi ofafrno. Zatímco Panizzimu vlály vlasy. No a proto - asi zaslouženě - šel před nás. Ale nechtěli jsme to vzdát a při návratu dolů do firmy jsme chtěli ještě zaútočit. Následovala totiž relativně dlouhá RZ. A právě zde lze zdokumentovat jak vyrovnaná tato soutěž byla. Dali jsme Panizzimu necelou půlbuchtu a i přesto jsme šli před něho. Před poslední RZ to vypadalo takhle:

Jak vidíš pořadí se přelínalo každou erzetou (značí zelené a červené čísla pořadí), ale to naštěstí neplatilo pro poslední RZ. Vše zůstalo na svých místech jak bylo. Panizzi asi udělal pár chyb a my jsme jeli docela slušně - i když pár chybek ke konci tam bylo taky.

 Super závod - skvělý výsledek - perfektní atmoška - báječná pohostinnost. Tak bych to charakterizoval ve zkratce.

Na pozávodní tiskovce se ještě řešili věci podstatné jako gumy pro Historiky a co bude s Yugoškou, když je hřistě rozbombardované... Vše se včas dozvíš.

Zdarec by Doktor