29. Tour de Cabin Int. Rally 2021

Zdarec všichni.

Prvně se musím omluvit za absenci článku z Forestu. Nechám to na obligátní výmluvě - nebyl čas. No ono je to spíš tak, že když se člověk nedonutí to napsat do týdne po soutěži, tak to potom už nenapíše. A nebo to napíše takové ojebané... Takže se relativně za čerstva vrhněmež na slavnou Tour de Cabin na Brátru.

Letos se jel už dvacátýdevátý ročník. No je to pěkný hektar už. A tím, že jsem to jel poprvé v roce 2012, tak můžu snad říct, že už mám nějaké ty nasbírané zkušenosti. Např. jak jezdit na shaku a celkově v pátek. Jak nastavit auto na asfalt a následně na šoto. No je toho za ty roky asi víc. Nicméně každý rok se dá říct, že je něco poprvé. Letos to bylo asi poprvé co jsem vyhrál nepříliš oblíbenou parasvini a taky poprvé jsem se prakticky neúčastnil afterpárdy u chaty z pátka na sobotu. No ale pojďme pěkně popořádku.

Čtvrtek >> po práci hned sedáme v úderné sestavě Fagaso, Loa, Dr. do Jumpera a bereme to přes pár obchůdků s buřtama rovnou na Brátr. Dáme si jedno u chaty a vrhneme se do práce. A že je co dělat. A navíc v tom horku, které se fakt nedá nazvat jinak, než kurevské horko. Následně si skočíme do místní na pívo a jdeme ještě něco popracovat. Pak se stalo něco, co nás provázelo celým víkendem. Typická událost za dobrotu na žebrotu. Člověk chce pomoci kamarádovi od prasat, které nám rozrývaly tratě, tak jsem zařídil odpuzovač. Jenže ten spray byl nějaký vadný a po druhém použití to jaksi explodovalo a odpuzovač byl všude možně. Hlavně na botech, na tričku atd. atd. A ten smrad. No hrůza. A znáte Fagasa. Ten mě málem nepustil do chaty, tričko jsem vypral a ihned jsem podstoupil ledovou lázeň. No jo no ... Dali jsme si pár piv u chaty a šli spát. Ale to horko pod střechou nás spát nenechalo. Ještě o půl třetí ráno si vykládáme s Fagasem, že se tam nedá spát v tom horku. Někde kolem páté ranní se přesunuju dolů, kde je o poznání líp, ale žádný kvalitní spánek se nekoná. 

Pátek >> no o vyspání už byla řeč. A je tudíž jasné jak jsem se cítil. Nevyspaný a uvařený. A to mám závodit v takovém rozpoložení. No jo asi to jinak nepůjde. O půl dvanácté máme scuka s ostatníma klukama dole na hřišti. Jemný deštík nás nemůže zastavit. Postavíme tratě, všecko nachystáno a trochu potestuju auto a jdeme závodit. S vědomím, že pátek není tak zásadně rozhodující se pouštíme do závodění a naše výsledky nejsou úplně špatné. Ale není to ani žádná hitparáda. Umístění kolem 6-7ho fleku není na asfaltu úplně dle představ, ale je třeba říct, že jsem jel prakticky se šotolinovým nastavením auta. No a pak na závěr páteční asfaltové sekce se koná tradiční paralerní zkouška - měřená oldschoolově na stopky. No jednu RZ za rok na stopky snad zvládneme... Horší je, že naše historická bilance je zde velmi nelichotivá. Nicméně tentokráte jsem byl v duelu s Fildou Kopejdou úspěšnější. A Filda není nějaké ořezávátko, takže si toho dílčího úspěchu docela vážím. Poté následuje úklid (všem kteří pomohli díky) a pak jsem si dal ještě půlku cigárka a u toho jsem si lehce přenastavil světlou výšku vozu na tvrdé šoto tratě na sobotní sekci. Následně sedáme do auta a jako poslední přijíždím k chatě, kde už panuje techno párdy Vesťáků a všeobecně se popíjí a špekáčkuje. První potkávám Romana, kde s díky odmítám gořalenku na jeho narozky a pokračuju rovnou do chaty a do postele. Ani jedno pivo s klukama. A to je další páteční poprvé. Taková únava po probdělé noci se prostě podepsala a rozum vyhrál. Nebyl to zas tak kvalitní spánek, ale odpočinek byl důležitý. A takto to vypadalo po pátku:

Sobota >> První do postele, první z postele. Tak to platilo pro mě v sobotu ráno. O poznání lépe vyspaný a odpočatý a tudíž s daleko lepší náladou. Hned ráno nás všechny čekal přesun za louku (na území smradu ze čtvrteční nehody), s čímž nám docela významně pomohl Benqué a pak jsme všechno nachystali a mohlo se začít závodit. Hned na první "mačetě" nás férově pouští s problémem jedoucí Filda Kopejda. Nicméně náš čas je docela slušný. Na prvním Robinovi se posouváme před asfaltové specialisty Vaculíky a hodláme se soustředit na údržbu pátého fleku, na který jsme se propracovali. To se nám další dvě RZ docela daří, i když s druhým průjezdem Robina nejsme spokojeni. Tam bylo chyb více než je zvykem a sedmý flek v RZ nebyl k naší spokojenosti. Nicméně jsme všichni věděli, že pak přichází dva Tarzani a tam se většinou dějí věci. A věci se děly. BOHUŽEL se děly věci prvně v naší stáji, kdy při výjezdu nahoru na Robina vidím těsně před sebou Tanaka, který má zjevně technický problém. Hlava hned přemýšlí, co se mohlo stát a na rychlosti to rozhodně nepřidá. Navíc problém týmového je dycky k vzteku a mrzí to a fest, když jde o týmovou jedničku a kamaráda. Nicméně jsme to dojeli do cíle a bylo jasné, že jdeme na čtvrtý flek - Tanak spadl na desáté. Tanak závadu opravil a hecl se k velké stíhací jízdě. A další Tarzan a další průser. Tentokráte se jednalo o mladého Bílka, který krátce po startu chvíli opravuje a pak odstupuje. To mi všichni musí okamžitě hlásit i s Excel výpočtem, který pravda nebyl moc složitý, že jsme na bedně a ať jedu hergot opatrně, že mám náskok a já nevím co. No hulákají to na mě dost dlouho. A těch chyb z nepozornosti tam bylo relativně hodně, což dokazuje to, že jsme si na prvním Tarzanovi dali 5 buchet. V cíli zjišťujeme, že Tomáš měl problém s poloosou, ale daleko větší než předtím Tanak a nešlo s tím jet. Byl to jakýsi poloosový víkend. To nebyli jenom tito dva jezdci, co měli problém s poloosou. Po Tarzanech se konal přesun nad chatu, kde jsou tratě docela brutální. Nicméně to k Brátru patří si myslím. První průjezd směr nahoru byl náročný, ale jel jsem to opravdu na údržbu. A bylo to logické. Před náma minutu Wiegand, za náma půl minuty Grzyb. Na okruhu se musím přiznat, že jsme malinko přidali a závodili, protože ty davy diváků si to prostě žádají. Ale kolem velkých a nebezbečných šutrů to bylo opatrnější. Pak už následovala poslední legendární RZ přejmenovaná "túrúrú" a tam jsem jel opravdu opatrně, nicméně čas byl překvapivě dobrý, ale to už v dané chvíli nebylo podstatné. Podstatná byla bedna - třetí flek. Tanak to drtivý finišem dotáhl na pátý flek a Taxis byl nakonec desátý. Takže všichni tři "Doktoři" v bodované desítce a to se cení. Znamenalo to vítězství v Team Trophy a to se na Brátru díky koef.3 sakra počítá. Neříkám, že to znamená něco super podstatného, ale existují scénáře, kdy by to mohlo hrát podstatnou roli. 

Na vyhlášení se mladí Večerka a Wiegand domluvili a když už jsem přicházel, měli sundané ty krytky na šampáňu a bylo mi jasné, že budu lehce v defenzívě... Přesně tak to bylo - dvě flašky ihned šly po mně a než jsem to odšpuntoval já, tak jsem byl durch. Ale tak to má být a je dobře, že i mladí si osvojí semo tamo nějaký ten oldschool "zlozvyk". Kéž by to začlo platit i pro hudbu :-D . No to bych chtěl už asi moc. 

Po odjezdu závodníků trochu uklidíme, dáme koupel a jdeme do hospody. Ale jestli si představuješ bujarou oslavu plnou chlastu a já nevím čeho, jsi na omylu. Do místní si sedla totálně unavená skupina bláznů, co si vykládala o prapodivných záležitostech a o nějakém bujarém veselí se moc mluvit nedá. Důkazem toho je, že všichni řidiči byli ráno naprosto čistí po kontrole foukačkou a to se nestává často. Tak jsme uklidili lina, tratě nad chatou a  na obídek už jsme byli všichni pěkně doma. 

Byl to sakra náročný víkend, ale konec dobrý, všechno dobré. Počasí nám přálo, Janička plněhodnotně nahradila Ivana, nikdo neudělal žádný průser a spousta závodníků a doprovodů pomohla s úklidem atd. atd. A tak se loučím a přeji všem vše dobré a za rok na Brátru při jubilejním 30-tém ročníku naviděnou.

Zdarec by Doktor