Blog

WRC Finsko

31.08.2015 13:33

Finsko – poprvé a určitě né naposledy

 

Je to už hodně let, co padlo rozhodnutí jet alespoň jednou za rok podívat se na světovou rally. Už od prvního Německa jsme se bavili, že určitě musíme dát Finsko. Roky utíkaly, počet návštěv v Německu se dostal na čtyři, byla Sardinie, bylo Polsko. Ale stále chyběla ona rally v zemi zaslíbené. Proto jsem se rozhodl, že budu burcovat partiju na to Finsko, a i vzhledem k tomu, že Polsko se jelo v termínu našich RC závodů, byla volba Finsko. Začal jsem shánět informace o letenkách, půjčení auta v Helsinkách atd. Bohužel většina kamarádů nebyla přikloněna leteckému dobrodružství a všichni mě přemlouvali na cestu autem. Bohužel i cena letenek nebyla tak příznivá jak bývala a jak psali kluci v předešlých článcích o Finsku. Byl jsem přemluven na cestu autem.

Začal jsem sbírat informace, pročítal fóra a taky jsem pár věcí konzultoval s našim finským kamarádem. Pro zkrácení cesty jsem se snažil najít lepší variantu, než trajekt z Tallinnu. Bohužel trajekt z Polska je už nějaký ten rok zrušen – asi nebyl zájem. Takže asi jediná cesta jak se dostat autem do Finska je přes Tallinn do Helskinek. Takže od nás ze Zlína nějakých 1500km do Tallinnu. Začal jsem předběžně plánovat cestu a zjišťoval ceny trajektů. Další přípravy se týkaly plánování průběhu samotné soutěže. Předem bylo jasné, že to uděláme ve formátu bez přejíždění – takže shake, servis, 2 RZ pátek, 2 RZ sobota, 2 RZ neděle.

Pak už jsem jenom plánoval trasu a časový harmonogram jízdy. Nakonec padla volba na odjezd v úterý 21:30 ze Zlína. Všichni dorazili včas, do auta se všecko vlezlo a mohlo se vyrazit směr velké rallyové dobrodružství. Cesta přes Polsko v noci má svoje nesporné výhody, které jsme poznali při cestě zpět. Šlo to docela dobře. Dálnice v Polsku z našeho směnu není zpoplatněná. Někdy se doopravdy člověk diví semaforům a zvláštním přejezdům přes všechny čtyři pruhy, kde jsou domácí schopni hodně riskovat nehledě na rychle přijíždějící vozy. Nicméně cesta nočním Polskem není taková hrůza a docela to šlo. Pak nás ale čekaly pobaltské země a to přes den. Žádné dálnice, spousta rekonstrukcí … Cesty jinak hezké – rovné – ale rychle se tam jezdit nesmí a je tam hodně radarů. Cesta do Tallinnu trvá zhruba 20 hodin a je nudná a únavná. Pozitivní je cena PHM (v našem případě nafty) v Estonsku. U Tallinnu se dal koupit za 0,999 EUR/litr. Pak už následuje příjezd do přístavu – pár hodin odpočinku a nalodění se na předem koupený trajekt (22:30 večer). Na trajektu se natáhneme na zem, ale spát nelze, navíc cesta je krátká. Ve Finsku si na první Neste Oil kupujeme rally passy a nabíráme směr Jyvaskylä – shake. Tam dojedeme zhruba ve čtyři ráno a dáváme krátký odpočinek.

Máme od finského kamaráda doporučeny legendární 3 skoky na konci shaku. Ještě před uzavřením si procházíme zhruba kilometr, ale chuť na skoky je obrovská. Hledáme to správné místo. Jsme u prvního největšího skoku a nemáme i špatný výhled na další dva. Příjezdem prvního závodního auta mě osobně běhá mráz po zádech. Druhé průjezdy jsou ještě lepší a v jejich průběhu se přesuneme do těsné blízkosti skoku na druhou stranu silnice. Auta lítají kolem nás a každý jejich dopad cítíme pod nohama i my. Rallyové vzrušení je obrovské. Zvuk letícího auta, výška ve které se auto nachází a již zmiňovaný dopad – ptám se proč jsme tu nebyli již x-krát. Do našeho místa přichází asi až moc lidí a pořadatelům se to nelíbí a místo vyklidí. Jdeme do protahováku před skoky. I na tomto místě je se na co dívat. Mimochodem je to místo, kde to zahodil Breen (to jsme ale neviděli). Tou dobou jsme jeli směr servis. V servisu probíhá čilá činnost hlavně na autě Neuvilla, které je dané bokem, ale my to vidíme ze směru, ze kterého přicházíme k servisu. V akci je flexa, jiskry lítají, kladivo a spousta dalšího nářadí je taktéž nasazené do boje za zprovoznění vozu. To je logicky to nejzajímavější co nám servis nabídl. Za zmínku stojí i vzhled servisu Roberta Kubici. Stánek je velmi chudý – bez zázemí. To nám později potvrzuje jeden Polský kameraman, že Lotos byl koupen „rusákem“ a ten nemá zájem podporovat rally v takové míře jak byli v Polsku zvyklý. Takže můj soukromý názor je, že tam dochází… V okamžiku, kdy chceme servis opustit se spouští první pořádný liják. Ten trvá cca půl hodiny a tak stojíme u hotelu, kde se chodí ubytovat celá elita rallyového sportu. Jsou zde i některé hvězdy let dávno minulých. Poté již nabíráme směr Ouninpohja. Zde mám předem přání být na místě, kde bourali Sordo a Garde (tzv. Sordo/Garde stone). Tohle místo není problém najít a našlo se docela dobře i místo na spaní. Bohužel přichází další liják. Po něm jsou v akci zase komáři. Tisíce a milióny tohoto protivného hmyzu se zvedne a jdou po nás. Díky z domu dovezených suchých deštičkách zakládáme oheň a dýmem se snažíme komáry zahnat. Rozděláme stany, dáme pár piv, panáků a jdeme spát, protože jsme pořádně dva dny nespali.

Přišel den, na který jsme čekali. Den, kdy se jede legendární Ouninpohja. Na šutru jsou již nějací kluci z naší krásné země. Je tam taky onen polský kameraman, který se svou mačetou čistí kámen od stromů a tím nám všem zlepšuje výhled a udělá víc diváckých míst. Je zde i oficial WRC+ kameraman. Ten mi pomáhá upevnit naše vlajky a ještě mi dává spoustu plastových upínáků na další dny. Obě videa z tohoto místa byly nejen na netu ale i v oficiálním WRC souhrnu, takže to snad nepotřebuje komentář. Zajímavý je rozdíl ve stopě, kterou volí různí závodníci. Na konec startovního pole a na skupinu domácích jezdců jedoucích v jakési na MS přilepené soutěži se přesunujeme směrem k našemu bivaku, ale i zde vidíme spoustu zajímavého a domácí střelci se zadohrabama předvádí doopravdy na oko super sport. Na druhý průjezd WRC jdeme výš na velký skok, a ze kterého vidíme i pasáž u toho kamene… Ouninpohja dostála své reputaci. Tam snad není špatných míst.

Na sobotu padla volba na Mökkiperu. Přesun z Ouninpohji je složitý, protože je zácpa, které se snažíme vyhnout. Chvílu bloudíme a nahání nás jakási škaredá ježibaba v Astře a Radek hlásí, že s tím jezdí jak Trajbold v dobách své slávy. Nakonec se dostáváme k Lídlu jak jsme chtěli, nakoupíme nějaké ty zásoby a už frčíme na Mökkiperu. Po zkušenostech z Ouninpohji ignorujeme ceduli zákaz campingu, což se za chvilu po postavení stanu ukazuje jako chyba. Pán pozemku na nás volá pořadatele, kteří nám dávají 20 min na opuštění cizího pozemku – jinak policie. Přesunujeme se o kus dál a protože je večer tak bereme první flek co najdeme u diváckého místa – znovu postavíme stany a nasraní jdeme spát.

Hned v sobotu ráno řešíme, kam si stoupneme a co uvidíme. Nakonec volíme konec velmi rychlého-rovného úseku se skokem. Místo je to dobré, ale auto vidíme tak 2 sekundy a to je trochu málo. Po odjetí R5tek se přesunujeme k autu a dáváme bojovou poradu. Nakonec padne volba na přesun do jiného místa v rámci této RZ. Je to o mnoho lepší a znovu zde potkáváme polského kameramana. Nicméně Mökkiperä ve srovnání s Ouninpohjou dost pokulhává, ale berme to jako nováčkovskou daň.

V neděli se jede pouze jedna trať a tak je jasné kam se všichni pohrnou. Výhoda byla, že jsme končili jako první a měli tudíž čas si najít dobré místo na závěrečné dva průjezdy. Takové místo nalézáme, ale při parkování se spouští pěkná průtrž. Provazy deště trvají snad hodinu a půl. Potom teprve můžeme pořádně zaparkovat a postavit stany. Pak následuje poslední grilovačka, dopíjení zásob a již tradiční odhánění komárů dýmem. Ráno zaujímáme fleky dle svých představ, potkáváme kluky od Přerova, se kterýma probereme zážitky a dáme dobrý pokec. První průjezd působí jako příprava na power stage. Sordo to snad už vzdal a jede lautr prd. Naopak Berteli divočí a spolu se soupeřícími Tänäkem a Häninenem předvádí nejpohlednější průjezd. I když jako poslední auto vůbec přiletí jakýsi Swift ,absolutně nebrzdí, následuje skok a pošle auto do následujích zatáček a pak jde ven. Naštěstí je schopen pokračovat a jede dál. Při Power Stage tahá elita – hodně dalších už jenom jistota. Sordo opět nejhůř z WRC. Tentokráte se divočení na konec nekoná – Swift už nejede. A tím končí rallyová část. Balíme se a vyrážíme směr Helsinky. Nejedeme směr Jyvaskylä, ale přímo na jih, abychom se vyhnuli případné zácpě v Jyvaskylä. V Helsinkách v přístavu jsme přesně 20,00 a čekáme na trajekt (opět 22:30). Cesta zpět se malinko zkomplikuje v Polsku, kde se dáváme špatnou cestou směrem na Varšavu a pak nás to donutí jet přes Lodž. To je pěkná otrava, protože je to ucpané a jedeme pomalu. Nakonec přijíždíme v pondělí kolem 8 hodiny večer domů.

Závěrem chci poradit všem nováčkům ze svého pohledu. Když autem,  tak jet o den dříve. Takto naknap a potom vlastně dvě noci pořádně nespat je dost náročné. Ale i přes tu únavu to stojí za to. Byla to nejlepší rally, na které jsem v životě byl a není otázkou jestli, ale kdy se tam vrátím a věřím, že u většiny mých kamarádů je to stejně tak. Nováčky budou určitě zajímat i náklady. Jeli jsme v Octávce v kombíku 1,9 diesel. 4 osoby. Najeto cca 4.000 km. Spotřeba byla velice slušná díky pomalým cestám v Pobaltí – byla pod 5 litrů na 100km. Celkové náklady za naftu, trajekt a cestovní pojištění byly 3.600 Kč na osobu. Plus Rally Pass – 65,- Euro. Další náklady na jídlo a podobně jsou již zanedbatelné, páč doma bych taky jedl atd. Tak jsem snad nenudil a zase se někdy budu těšit…

 

Zdarec by Doktor

WRC plus

26.01.2015 18:30

Zdar jak sviňa vy všichni, kteří holdujete WRC.

 

Rozhodl jsem se napsat takové menší pojednání či recenzi na službu WRC+, kterou jsem si před Monte zaplatil a to pouze na měsíc s vědomím, že jsou v tom dva závody. Delší dobu jsem sledoval, zda-li některá z televizí vyrukuje s tím, že bude dělat přenosy z WRC. Bohužel ani ČTsport ani Sport5 (který si říká motoristická TV), ani žádný další pro mě dostupný (Sport1, Sport2, Eurosport atd.) kanál nakonec neuzavřel smlouvu s promotérem. Tudíž jsem se mohl rozhodnout mezi streamem a nebo službou WRC+ za 5 éro na měsíc. Pár poznatků jsem posbíral na rally fórech a tak volba nakonec padla na placenou službu. Objednání a zaplacení bylo v pohodce, i když jsem zaznamenal připomínku na nemožnost platit kartou Maestro. Tento problém se mě naštěstí netýkal a tak vše proběhlo v pořádku. 

Hned po ověřovacím mailu jsem si zkusil jak to bude fungovat a už jsem se těšil na přenos. Před samotným startem první RZ jsem si zapl i mapy a díval se co tato služba nabízí. Je to, řekl bych, takový přívěšek, který zatím není příliš dopracovaný a nemá dle mého názoru větší hodnotu pro fanouška či normálního diváka. Jediné co lze vysledovat, že se auta pohybují a kolik času té dané posádce zbývá do startu, nebo jaký má aktuální čas v RZ. Bohužel zde nejsou žádné splity. Ty beru z ofiko stránek, nebo ještě lépe z rádia, protože na stránkách je to dost pomalé. Nicméně první RZ za tmy příliš nenadchla, protože ono toho ve tmě holt není moc vidět krom světel. I když se promotér snažil nasvítit start a cíl, tak přenos ve dne má dle mého o moc větší hodnotu a koukatelnost. Nicméně už v pátek (1.RZ) jsem se malinko podivoval nad výběrem režie, když nám nabízela PIP (obraz v obraze). Zde bych si dovolil vytknout výběr posádky ve velkém a v malém okně. Režie to brala striktně - mezičas či cíl ve velkém okně a start v malém. Zde bych (a určitě nejen já) ocenil určitou flexibilitu dle jména. Např. Protasov jede do cíle a Loeb startuje, tak dám Protasova do malého okna a Loeba do velkého. I samotné okna bych zvětšil - zbytečně moc plochy je okolo oken, takže by uživatel měl větší požitek. A to nemám malou bednu - 102 cm úhl. Nicméně i přes tyto doopravdy drobnosti jsem si přenos užil a bylo mi líto diváků těch zahraničních televizí (myslím jedna z Francie a jedna z Velké Británie), které měly přenos od 20 do 21:00, kteří neviděli např. Loebův dojezd do cíle. To by mě fakt nebavilo koukat se na přenos a před zlatým hřebem to vypnou. A přávě to se jim stalo. Naštěstí přenos na netu pokračoval dál a mohl být dle mého ještě delší a zahrnout i kategorii WRC2, kde je k vidění taky pěkný sport. To se nakonec ukázalo v neděli, kdy byla RZ kratší a tudíž se do přenosu vešlo víc soutěžních aut. Právě nedělní vložka, která se jela dvakrát ukázala možnosti takových přenosů. 10km bohatě stačí na takový hodinový přenos, aby se do něho vlezlo více aut. Mě se nejvíc líbí záběry ze statických kamer a proto říkám čím víc tím líp a zde na na 10 km byly tři místa po 2-3 kamerách (start - split - cíl). Jakmile se RZ rozjela bylo neustále kam přepínat i když se hodně režie věnovala vracákům na sjezdu do cíle. Tento svah ala Dhrontal má bezpochyby pro milovníky vracáků velkou cenu, ale pravdou je, že to tam jeli všichni velice podobně. No prostě nedělní přenos se mi líbil. Ještě je třeba vzít v potaz i možnost pusit si souhrn dne buď ještě večer (kolem 22 hod.), nebo pěkně ráno ke snídani jako já. Výhodou je umět anglicky, ale stejně to hlavní jsou obrázky a zvuk. Takže jsem si jak sobotní tak nedělní ráno zpříjemnil souhrnem předešlého dne. Formát souhrnu se nemění a mě to nevadí. Jenom tam na každý začátek nemusí pouštět to samé ze slavnostního startu, kdy se v autech projely celebrity. Stačí to bohatě vidět jednou - přeci jenom jde o tu závodní akci.

Je co zlepšovat, ale rozhodně nelituju těch pár drobných utracených za dvě rally. Jsem zvědav, jestli bude na Švédsko nějaká aktualizace a jestli ano jaká bude. Rozhodně má ve mě jako normálního fandu WRC plus svého zastánce. Kdo říká, že 40 Euro za rok je moc, ať se domluví s dobrým kamarádem a můžou se o náklady rozdělit, protože se lze přihlásit na dvou zařízeních - což je taky plus...

Toť můj skromný názor na tento počin.

Zdarec by Doktor

ADAC Deutschland Rally 2012

09.09.2012 10:46

 

Na začátku roku jsme se v úzkém kruhu kamarádů společně rozhodovali, kterou světovou rally v tomto kalendářním roce zvolíme pro náš výlet za těmi nejrychlešími vozy a piloty. Ve výběru zůstalo Finsko, Německo a Sardínie. Byla řeč i o Francii či Španělsku, ale tyhle destinace jsme zatím odložili na vedlejší kolej. Finsko byla volba číslo jedna. Snad každý rally fanda by to prej měl alespoň jednou za život absolvovat, protože je to prý doopravdy něco jiného než známe z našich končin.

 

Jenže už na začátku roku bylo jasné, že jeden člen posádky z tak úspěsné expedice Sardínie 2011 nebude moci, protože zavádí jakousi fabriku ve Vietnamu nebo kde. Tomu jsme však slíbili, že do Finska jede s náma. Takže kam? Opakovat Sardošku? Já osobně byl pro. Jenže... Pohled do WRC kalendáře není příjemný a jak jsem tušil termín je špatný kvůli Frankfurter Buch Messe (knižní veletrh ve Frankfurtu – konaný v říjnu). Takže Německo. No není to tak špatná volba s ohledem nato, že by se snad ještě dalo doufat, že to bude první start Pola WRC. Takže Deutschland.

 

Tři do auta jsou jasní a padá rozhodnutí, že pojedeme ve větší grupě – tedy auta dvě. Sestava jak to chodí se různě krystalizuje. Nakonec se to ustálí na docela dobré skupince rallyových fandů ze Zlína. Je nás celkem 7. Ještě v pondělí před odjezdem je info a plánovací schůzka, ale všecko je vlastně už domluvené a nachystané. Ve středu dopoledne vyjíždí první posádka směr Trier. Ta druhá čeká na splnění pracovních povinností a okolo páté hodiny vyráží i druhé auto s mezipřistáním v Brně. Cesta probíhá relativně v klidu bez větších problémů. Jenom umře autonabíječka. Takže v Německu na pumpě za 15€ si musím koupit novou – je to nutné pro navigaci. To už jsme cca 180km od Trieru a je něco málo před půlnoci. Přichází sms od první posádky s informací, že místo mnou vybrané na spánek není vhodné a poslali nové souřadnice. Funguje to pěkně. Navigace nás však doveze do kempu. Ráno nám kluci říkají, že prej to byla jediná volba. No naštěstí to byl přes noc velmi klidný kemp. Až ráno slečna/paní pořadatelka byl prototyp ženy, která tu pusu fakt nezavře a naneštěstí vysoký hlas a chuť se stále řehnit mě prostě vyhnala ze spacáku. No nic – za nějakou tu hodinku začne shake. Dáváme do kupy nějaký ten žvanec a pitivo a vyrážíme. Chytneme si pěkné místo – přehledné. Jenom ty amplióny, které hlásí vše ve třech jazycích mě osobně nebaví. A to asi nikoho. Ale bereme to jako nutné zlo. Po pár docela pěkných průjezdech špičky nás to bere do servisu. Jenom fotografa ne a ten ještě řádných pár desítek minut fotí ve vracáku nedaleko kempu. No naše posádka se rozhodne odjet. V servisu jde vidět, že Volkswagen to myslí docela vážně a jejich stánek je jeden z nejhonosnějších. Ale Citroenu prý nedojely kamiony – nevím. Procházíme servis a vidíme Sorda, který se k fanouškům ze Španělskou vlajkou nezachová moc přátelsky – odcházíme docela naštvaní, ale s poznatkem, že Prodrive je na tom očividně špatně. Jejich stánek je chudý – zastrčený. Jaký rozdíl oproti Sardínii, kde v roce 2011 začínali. No co už... Naštěstí náš čekají lepší chvíle. Foto je toho důkazem ...

Takže na vlajce Doktor Racing přibyly dva hodně ceněné podpisy. 1/ Carlos Sainz – 2/ J.M. Latvala. I v tomto pořadí si toho cením. V servisu plánovaně potkáváme ještě Lukáše Zámečníka, který dělá mitfáru Kočímu – jedou ve WRC Akademii s Fiestou. Pak už jenom zdravíme kluky z Pardubic a vydáváme se směr Lucembursko natankovat. To se doopravdy vyplácí – je tam cca o 0,30€/litr levněji. Pak už hurá na první páteční RZ. Najíždíme a docela rychle nacházíme naprosto ideální místo na přespání na RZ. Jednorázový gril, pivo, trochu slivovice – pohodička. Jenom ten déšť v noci mě překvapuje a trochu jsem pod tím širákem zmoknul a musel vlítnout klukům do stanu.

Ráno je pěkně a my jdeme chytnout vyhlídnuté místa. Konečně přichází to, na co se těšíme hodně měsíců. První průjezdy – auta jezdí pěkně okolo nás – užíváme si to. Na druhý průjezd měníme stanovisko a jdeme o pár desítek metrů výše do vracáku, kde se mimo jiné usídlila velká skupinka Belgičanů. Slušná atmosféra – pivko – atraktivní místo. Po špičce přichází posádka Kočí – Zámečník a říká nám jak to kluci zmastili na RZ1. Prý odešly brzdy a pak trefili zídku a urvali kolo. RZ-tu ještě dojeli, ale pak už prý nešlo pokračovat – škoda. Po odjetí všech balíme a odjíždíme směr nákup, koupání v Mosele (Ti měkčí do kempu do sprchy). A nájezd na první sobotní RZ – skoro za tmy. Klasický scénář – zaparkovat – gril – stany – večerní pohoda...

V sobotu ráno jsme na prvním průjezdu na docela rychlém místě. Moc lidí tam není. Zase pár Belgánů a nějaká Francouzká trojce s pěknou slečnou, o jejímž věku se vede vášnivá debata. Tu ukončuje až sám pan velký Loeb. Jeho průjezd nepřekvapil, avšak jeho blikání na slečnu ano – tož asi známá nebo co... Průjezdy jsou pěkné, jenom je nám líto, že Kočí – Zámečník jedou na blinkrech – zase cosi špatně.

Na druhý průjezd jdeme trochu víc nahoru do místa, kde se očivině velmi „katuje“ – prakticky celým autem. Je překvapením, že v tomto místě není ani jedna vesta. I tak se diváci chovají docela zodpovědně. A závodníci předvádí pěkný sport – svou agresí překvapil čerstvý medailista z Londýna Naser. A potom tom korunu nasadily vozy BMW z Německého šampionátu.

Ihned po nich vyrážíme opět na nákup a pak směr Dhrontal. Po roce zase na místě, kde se člověk nevyspí. Nacházíme velmi slušné místo někde uprostřed onoho slavného svahu, kde je velký počet vracáků a krásných míst. Zase probíhá osvědčený scénář, jenom rozprava u piva je malinko delší, probíhá trochu víc gořalenky a Loa se dostává do formy a burcuje všecky k akci Dhrontal, kde snad prej nespí ani malé děcka a vyměňuje si pozdravy na dálku s nějakou další skupinkou našinců... Ale zbytek posádky je unaven a jde spát (zase to zkouším pod širákem). Loa to ještě chvilku burcuje, ale pak pochopí, že je nato sám a uklízí se do stanu. V noci nepršelo, což kvituju... Ráno rychle a velmi prozřetelně balíme stany a veškeré věci. Rychle šplháme na zídku, kterou znám už z minulého roku. Je tam volno a tak to krásně zabíráme. Avšak začíná pršet. Ještě že jsou stany už v autech. Tohle hnusné počasí trvá až do konce celého nedělního programu. Místy je to v klidu, místy je to doopravdy drsný zážitek a boj proti větru a dešti. Toto bezpochyby ovlivnilo nedělní účast všech „Františků“, kteří zůstali doma radši v teple.

Po této sekci se rychle balíme, převlíkáme se do suchých hader a dáváme suché boty. Loučíme se s letos hodně mokrým Deutschlandem a nabíráme směr domov. Na dálnici se naše kolona trhá, takže jedeme sami. Místy prší doopravdy přísně, ale bezpečně přijíždíme do Čech, kde nás předjíždí posádka prvního vozu, která dle nás byla daleko před náma. Dáváme pokec na benzince kdesi za Plzní směrem na Prahu. Pak jedeme spolu, ale my zase stavíme v Brně a pak už bereme čáru do Zlína. Byl to pěkný výlet a přes nějaký ten můj problém (docela průser) se vše v dobré obrátilo a já děkuji všem dobrým a poctivým lidem... Tak zase někdy naviděnou na tratích WRC...

 

PS: Byl jsem tázán na finance. Takže ... 4 kucí v autě - benál na osobu 1300,- Kč, vlezné na RZ 25,- EURO, různé útraty cca 25,- €, pivo z domu 270,- Kč... řekl bych docela levná sranda.

 

pár dalších pěkných fotek od Pavla Hrabovského - díky za ně...

Článek - Rozhovor s Freddym v MF DNES

17.02.2012 11:24

Ahojte,

 

většina z Vás tento článek viděla a četla, ale přeci pro připomenutí. Pro plné zobrazení klikni na obrázek ...

 

Zdroj: MF Dnes 27.6.2011

 

Úvaha o diskuzi na fóru Intercupu

11.08.2011 15:49

 

Dobrý den vážení přátelé RC zábavy a spolku Intercupistů,

 

Rád bych zde touto formou na svých stránkách reagoval na aktuální dosti nevraživou atmosféru na fóru Intercupu (https://forum-irc.ic.cz/).

 

Chci předem říci, že se zde jedná o můj soukromý názor. Rád bych řekl nezaujatý, avšak to ať každý čtenář posoudí sám. Velmi se mi nelíbí a zajídá osobní rovina, do které se dostala diskuze ohledně předběžného kalendáře pro rok 2012. Ad jedna, když vidím předběžný, tak si říkám, že je to návrh do diskuze. Prostě předběžná záležitost, která není uzavřena – jak vyplývá z logiky věci. Ale ihned po zveřejnění tohoto návrhu se místo argumentů – a pokud možno argumentů věcných – strhne diskuze (i když to vlastně není diskuze, ale osočování) do roviny osobních invektiv. Nejsem si 100% jist koho autor Ralph myslel, ale myslím si, že nejsem daleko od pravdy. Možná by diskutující Ralph mohl mít tolik odvahy a říct jména oněch ´zloduchů celá léta ničících Interpup´ na rovinu. Protože když už jednou pošlu tohle do éteru musím si zatím stát. Já mám stále zato, že Petr a Radek (dle mého v pořadí jak jsou v příspěvku na základě psycho analýzy (ne)jmenovaní) udělali dohromady pro naši společnou zábavu víc, než kdokoliv aktivní jiný. Je to můj názor – můžete se mnou polemizovat, že existují další jména. Ale důležité natom celém je, že zde díky tomu vznikla dusná atmosféra a prezident o.s. to s lehkostí přehlídne a jako kdyby se postavil za tohle přinejmenším nevhodné jednání. Můj názor je, že je to on, kdo by měl být tím nejvíce nestranným a měl by mít tu soudnost a invektivy nejen netolerovat, avšak už vůbec ne podporovat! Možná funkce stoupla do hlavy? Možná plní rozkazy někoho v pozadí? Já doufám, že ani jedno a začne vystupovat jako nejen smírčí orgán, ale hlavně jako záštita slušné a věcné diskuze.

 

Psalo se někde, že v Intercupu chybí mládež. Nevím, jestli je to pravda nebo ne, statistiku věku nevedu. Ale jestli takto chcete přitáhnout mládež, tak to jdete velmi špatným směrem. Je totiž jasné, že takovouto mládež sponzorují nutně rodiče (to snad Pepovi ani Martinovi nemusí nikdo říkat). Myslíte si, že po prostudování fóra by rodič, který chce udělat dítěti radost z RC auta přivede toto mezi lidi co se navzájem nad sebe povyšují (viz. Martinovo jsem zde nevyšší) a navzájem se osočují z opilství a sebestřednosti? Dojem zvenčí musí být neuvěřitelně negativní a reakce Senny (P. Pavláta) je zřejmá. Ten ví o čem je řeč a tak má z toho celého srandu a směje se nám/vám/Intercupu – všem. To samé jen potichu panuje asi v celé RC komunitě v ČR. A do takové společnosti, která je pro smích a plná zla chcete přilákat mládí? No můj názor je, že to je doopravdy špatná cesta. Přátelská atmosféra, slušnost, vlídnost a společný cíl v podobě hezkých závodů pro všechny ... V tom bych viděl budoucnost, ale otázku, kterou si kladu je, zda-li ta budoucnost už nebyla...

 

Účelem této zcela soukromé, nikým nesponzorované úvahy je, abychom se všichni zamysleli. O.S.I. nad tím, zda-li Jump ano či ne a vést o tom slušnou a věcnou debatu, a ostatní nad slušností svých příspěvků do fóra. Zcela si uvědomuji, že se znelíbím, ale snažil jsem se být věcný a slušný...

 

Ondřej