12. Great Cross (21.4.2012)
Po vynechaném prvním závodě, na který jsme mimochodem celou zimu poctivě trénovali v tělocvičně, jsme se docela těšili na výlet nad jednu krásnou nejmenovanou tiskárnu, kde prej zaměstnanci mají na růžích ustláno a těší se blahobytu. Nicméně jsme nemohli přes týden ani chvilku trénovat, poněvadž jsme se flákali v krásných dalekých krajinách, kde vládlo teplo a slunce svítilo, kde holky chodí v tak krátkých sukních, že si to našinec těžko představuje. Tak přesně v takovém rozpoložení jsme nastupovali do prvního závodu. No je pravda, že ještě večer před závodem nám ještě Herr Fagaso (vlastně seňor Fagaso) pomáhat dolaďovat naše závodní náčiní - děkujeme pěkně. Takže jsme se mohli pěkně připravit a začít špekulovat, které papučky dáme... Ptali jsme se Fagasa, Loixe i dokonce Green Sisters se nato přišli mrknout, ale nakonec jsme nazuli nové Ripmaxy...
První RZ-tku jsme pojali tak, že začneme tak trošku v klídku a uvidíme jaký čas zajedeme. Jeli jsme opatrně - spíš zadrženě, je pravda, že bez chyb, ale výslený 35. čas byl spíš zklamání. Je pravdou, že jsme časy nesledovali a tak jsme to zjistili až po závodu. Nicméně jakési srovnání ihned po dojezdu je, a hned jsme věděli, že takto ofafrno to asi nepůjde. Takže jsme do dvoječky odstartovali trošku po Yugošsku, avšak to zas bylo chyb jako maku :-(. Boha jeho co s tím byla debata v posádce. No dáme ještě jednu a pak se uvidí. Jenomže nic nového pod někdy vykouknuvším sluníčkem - spíš pod mrakem kde hrozí chcanec.
Na čtverku jsme dali teda nové botičky a z nových "ripů" tam vrzli hooodně sjeté po zimní telocvična párty. To byly spíš takové bloky, ale stále tam jakýsi náznak ripů byl. A co se nestalo - dobrý čas. No dobrý z pohledu do té doby časů ježděných, takže jakýsi mírný optimismus, avšak taky chuť jít ještě výš, protože 27. místo v RZ ještě nebylo to, co bychom rádi. A protože trať dost osychala tak jsem tam buchnul svoje oblíbené "dasche". No to byla paráda jak zvon. Dasche byly po dojetí vlastně sliky - zalepené bahnem a čas tomu zase napovídal - no to se zase cosi vyplatilo tatarovi Jugoslávskému...
Takže znovu přezouvat (viz. foto) a poďme si aspoň zkusit zlepšit nejen náladu a pocit z jízdy ale i umístění na posledních dvou RZ. No bylo to lepší. Dva po sobě zajeté 25. místa v obou posledních RZ jsou přeci jenom tak trochu satisfakcí na tu guma-loterii, co jsme v sobotku předvedli. Ale dobrý - bylo relativně pěkně, závody byly pěkné, organizace velmi dobrá, zázemí jaké lze očekávat v lese. Jenom z atmosféry jde cítit skupinkování, což je velká škoda a některé řeči a připomínky co člověk nechtěně slyší jsou rozhodně za hranicí kamarádství u společného koníčku. Ale tak na to téma se již nebudu příliš vyjadřovat. Snad to bude příště po všech stránkách lepší. Budu realista - hlavně naše výkony a časy. Atmosféru si uděláme takovou jako budeme chtít ...
Díky Fagasovi za technickou pomoc, díky Frantinovi za poskytnutá fota, díky pořadatelům závodu za pěkné sobotní svezení a díky Green Sisters za hezký semo tamo úsměv a zafandění...