22. Criterium Frisko 2019

Zdarec 

tak je tu další očekávaný článek. Tentokráte byl na řadě závod asi všeobecně nejoblíbenější - Criterium Fryšták. Supr asfaltové tratě, zázemí naprosto nejlepší jaké si kdo/kde dokáže představit. Tomu odpovídá i počet startujících. 

Pro mě je to vlastně začátek části roku, kde jedu asfaltové nastavení. Od frycu dál mám v plánu už jen asfalty, tělocvičny až po Catr. Takže jsem si doma dal trochu práce s nastavením vozu na asfalt. Má to ještě mouchy, ale bohužel nejsem tak dobrý ladič. No prostě jsem to nějak nastavil a s tím nastavením jsem vyrazil do závodu a po celý závod jsem toto nastavení neměnil. 

Ráno bylo lehce popršené - mokrý asfalt. Třikrát jsme dali shake a s nastavením zavládla docela spokojenost a tak se šlo závodit. Na jedničce trať docela oschla a tak to vypadalo na suchý asfaltový závod. Ale musím hned na začátku říct něco, co budu opakovat asi ještě hodněkrát. Myslím si, a videa co točil Freddy to potvrzují, že ztráta se tvořila hlavně ve skladu. Tam jsem to velmi prodával a když pak doma vidím, jak to tam kluci vodí a jedou relativně rychle, tak to je hoooodně špatné. To mě doopravdy pěkně sejří. Jel jsem tam svou plíseň, ale ani ta už neplatí ani ve skladech na kluzkém povrchu. Byl z toho sedmý flek a ca 6 buchet ztráta. Ten sedmý flek lícoval z tipovačkou co jsem dal, protože tak jsem to jaksi cítil. Dvojka byla dlouhá skoro přes celou spodní část firmy Obal Print. Bylo z toho velice slušné páté místo, ale na druhou stranu pekelná ztráta 18-ti buchet. A to se mi moc nelíbí - ani včíl když se nato dívám na vedlejším okně mám výsledky, abych nepsal bláboly. Já je vlastně píšu, ale to snad neva :-)

No a na trojce to začalo. Na startu trojky trochu pršelo. Ale jakmile se začalo startovat déšť sílil. A sílil fest. A v průběhu, když jsme jeli dolů kolem budovy, tak jsme jeli doslova v řece. Po Tanakovi byla RZ zastavena a nikdo další nebyl vpuštěn na trať. To bylo správné rozhodnutí jednoznačně. Pak však přišla debata co RZ, kde dojelo jenom 10 závodníků do cíle. Variant bylo více, ale jury rozhodla, že se RZ nebude rušit a bude přidělen čas posledního jezdce, který dojel bez potíží do cíle (Kajto měl tech. problém). Já si myslím, že to bylo správné rozhodnutí (v jury jsem nebyl). Nikdy se v takové situaci lidi co rozhodují nezavděčí všem. Kdyby se RZ zrušila bylo by to strašně nefér vůči těm co to martírium absolvovali. Kdyby se přidělil čas Kajta, který byl v daný okamžik poslední, bylo by to totálně nespravedlivé k těm co neodstartovali. Je to jako ve velké rally, když je zastavena RZ (většinou kvůli havárii - viz. letošní Haleny na  Barumce). Pak byla prší pauze ve které se naopak zapotil časoměřič, protože musel ručo fučo navrtěť přidělené časy.

Radary se žhavily, na PC v hlavním stanu se sledovaly předpovědi... jenom to dunělo. Musela být zrušena jedna RZ, ale pak už se jelo dle plánu. Opět následovalo jedno trápení přes sklad. A pak dva Příjezdy. Tato RZ mi historicky vůbec nesedí a proto byla zvolena strategie průjezdu bez chyb i za cenu menší ztráty. A nakonec z toho nebyla taková havárka šestý a osmý flek. Ten druhý průjezd mohl být lepší - to jo, ale co už. Dejme tomu, že zavládla docela spokojenost, protože po letech jsme na Příjezdu neudělali žádný velký průser. To je velké pozitivum uplynulého ročníku. Těmi konstatními časy kolem pátého až osmého fleku jsme se propracovali na celkový pátý flek. Ale za náma byl jednu buchtu Kajto, který doháněl ztrátu... Vypadalo to takto:

Poslední RZ bývá na Fryštáku docela krátká. Ale letošek byl jiný. Tu jednu zrušenou RZ jury kompenzovala dlouhou bombou, kde se teda děly věci. To, že Kajto nás přefrčí ani nezamává se dalo čekat. A taky se to stalo. Ale děly se i jiné věci. Vyjedu ze skladu dole a jedu proti Panizzimu, který frčí plnou parou dolů. A najednou žuch. Jako když mi onehdá jebla paleta s papírem. No ta paleta má asi 450 kg - Panizzi bude malinko lehčí. Ale paleta zase neumí tak barvitě nadávat. Teď si z toho už děláme (i s Pepou) prču, ale jak spadl, tak jsem se pochopitelně ohlédl. Po dojezdu do cíle mě překvapí přítomnost mladého Bílka, který startoval až za náma. Prý hoši nenastartovali vůz na startu. Pepa dojíždí se ztrátou a padá na páté místo za nás. Z toho plyne, že máme další bramboračku. To je obhajoba z 2018. Bomba řekl bych... 

Ještě větší bomba to byla v týmech, kde nás problémy soupeřů posílají na první flek. A to je panečku změna po Rajdu. S takovou situací jsme nepočítali. A jak se to celé vym*dlo tak to vypadá zase jinak. A proto už žádné předpovědi nebudu posílat do éteru. 

Pochvala pro všechny kdo pomáhali s úklidem a palec dolů těm, co čumí a nepomůžou.

Následovalo vyhlášení, kde všichni dostali velkou spoustu cen. Martin opět hodně investoval a taky je třeba poděkovat Vestu a Vitaru za sponzorské ceny. 

Po odjezdu závodníků jsme douklízeli poslední věci a šli do jakési pěkné restaurace, ale tam nás nikdo neobsluhoval. A pak se to stalo. Došel náš "přeceda". Následovaly salvy smíchu a různé poznámky. A pak i přesun do jiné hospody, kde je obsluha doslova neopakovatelná. Loa, který to měl ten den velmi složité ihned dává do placu úderný reklamní slogan - Restaurace u Žáků, ráj poctivých smažáků.

Takto se Panizzi prochází běžně po Frycu?

No a pak už následovalo šťastných 13 sakra dobrých smažáků a dál to není třeba komentovat. 

Ve Frycu bylo již hodně dobrých akcí, ale tato bylo deluxe a my jsme pak ještě pokračovali ve Zlíně a následně zmokli jako prase, ale nikomu to nevadilo. Protože - nááás to baví - nááás to baví - děkujeme za optání jak to bavíííí váááás. :-)))))

Zdarec na Yugošce... Doktor