Ice Next Cup 2022/2023
Zdarec všichni v závodním roce 2023!!!
Jsem zde s článkem, který má za primární úkol zhodnotit pět závodů v zimně absolvovaných. Pět závodů na třech kolbištích - garáže Zlínstav, tiskárna Graspo, kulturák Lukov. Jak drtivá většina ví, v Lukově jsme to jeli třikrát. Chtěli jsme to jednou jet venku, ale byly tam jakési obavy a tak to nakonec celé padlo a budeme to muset venku vyzkoušet jindy. Tak pojďme nato pěkně popořadě...
Garáže Zlínstav - tento podnik je z hlediska povrchu a tratí můj nejoblíbenější z celé zimy. Asfalt co drží, pěkné širší tratě. Jenomže kosa jako prase a pochopitelně žádné zázemí. Ale nebuďme ňunínci a poďme hlavně závodit. Trať je komplet pod střechou a tím pádem odpadá obava z deště, což je pro celý zimní šampionát charakteristické, protože nechceme se strachovat o počasí i v zimním období. Něco to dává, něco to béře. Ale jak by řekl Mr. Fagaso "tak život choda, od wychoda - do wychoda". Docela velké zjištění zde na garážích bylo, že i když je tu prakticky vždy zima, tak ne vždy fungují pneu stejně. Já pochopitelně vsadil na sedanky, ale očividně zde lépe fungovaly pirelky. Důkazem toho je umístění některých závodníků hodně vysoko, kteří až tak vysoko nebývají. Je to pochopitelně jenom spekulace, ale já to tak opravdu cítím. V roce 21 jsem na sedankách byl druhý, v roce 22 osmý. Překvapením bylo druhé místo mladého Morbicera a taktéž Lukyanuk (pátý) určitě na pirelkách vydělal. My jakési pirelky doma máme, ale v jaké jsou kondici a jaká je to specifikace to fakt nevím, tak se s sebou nebrávám, protože nevím co od nich čekat. Ale nato se historie neptá a tak jsme svou cé-trojku dovezli na zmiňovaném osmém fleku celkově, což byl docela sešup z loňských pozic. Nicméně, když se podíváme na výsledky z RZ, tak jsem za ten osmý flek nakonec docela spokojen. Prostě se nám ten oblíbený závod moc nepovedl. Ale věřím, že drtivá většina z nás se pěkně svezla na asfaltu s tím, že zbytek ICE Nextu se budou už jenom klouzat...
Tiskárna Graspo - a klouzat se začalo tradičně na Štěpána v Graspíčku na dílně KM. A děly se věci. Nevím jak to pojmenovat, ale jestli se první závod "moc nepovedl" tak druhý závod jsem totálně posráááál a s následky k tomu. Prvně je ale třeba poznamenat, že po asfaltu bylo v plánu nasadit po dlouhé době historika. Volba padla na stotřícu se kterou kdysi vznikla polopřezdívka Pipota. Cílem byl pochopitelně titul v kategorii H. Pravdou je, že konkurence nebyla tak velká, jak by se možná čekalo, Bengué v zimně nejezdí, Volta jel 4WD. Nicméně jsme do toho šli s tím si hlavně zajezdit. Dokonce proběhl i test, abychom si na H předepsané gumy zvykli. Avšak závod se nevyvíjel (z hlediska výkonu) vůbec dle představ. Na první RZ jsem trefil kolem kompresor u R2, což nebylo až tak fatální. Zato událostě na druhé RZ byly docela bolestivé a bolí do včílkajc. Při výběhu z modrých vrat na rampu jsem uklouzl a vyhodil kopyta do luftu a následný zcela nekoordinovaný pád zanechal rozbitý krvavý loket, naraženou kostrč a následně mi zmodrala půlka zad. RZ-tu jsem pochopitelně dojel - škody na autě ani vysílačce nebyly skoro žádné. Bohužel to všechno viděla Janička, která si myslela, že pojedu snad někam na ošetření. No tož to kurva ani omylem. V práci se zrovna zjevil Mr. Mudřík a donesl lékárničku a tak jsme to jaksi taksi poléčili za pomocí dezinfekce - rozuměj slivovice. Takové škody - co Freddy? Pochopouš, že jsem se rozhodl závod dojet, protože jsem měl náskok a tak jsem si říkal, že když už to v klidu dotáhnu, tak se nic zásadního nemůže stát. Nic zásadního se nestalo, jenom jsem prakticky přišel o Štěpánskou akci, kde odezněl adrenalin ze závodu a ruka tak bolela, že ani anestetikum v podobě pivínka v kombinaci s Jackem nefungovalo. Ostatní kucí si dali pěkně do trumpetky, ale u toho jsem už nebyl. :-( Jak tento den shrnout? Nejlépe tím, co jsme si posléze osvojili na Lukově. OSEL STARÝ HLŮPÝ.
Lukov I - Na prvním ze tří dílů lukovského klouzání na parketách a žule se sešlo pouze 5 statečných, kteří majíc ty joule se pustili na histo-gumách do vzájemných soubojů. Nejen mezi sebou, ale hlavně s tratí. Navíc zde měli překvapivě někteří ze soupeřů značné technické problémen. Jednu RZ nedojel alkobaron Lolí a pak musel úplně odstoupit i Wilson, takže cíl soutěže spatřily pouze čtyři vozy. Dle očekávání nám nebyl největším soupeřem vždy sympatický a usměvavý Pavel Fajgar, nýbrž mladý a perspektivní Jožka Březík. Rozdíly byly, dá se říci, propastné. Mladý Jožka byl druhý skoro o minutu a půl. Třetí Pavel ztrail další minutu na třetím fleku. Čtvrtý Lolí měl ztrátu asi půl dňa díky VP-čku.
Lukov II - Osum H kusů se sešlo na druhém Lukově, což už je přeci jenom počet hodný této jinak velmi populární kategorie. Čeřit vodu dojel Robert Fryš se svým elerem a i přes desinu za cíl bral druhé místo, kdy porazil mladého Jožku o 0,6 buchty a to je snad nejmenší rozdíl co mezi háčky v tomto cupu byl. Co natom, že tam hrála roli ta pentle. Jožka Březík tímto jenom dokázal jak konkurenceschopný závodník se nám tu v juniorské kategorii rodí a taky že ti nejmladší mají vztah k těm kastlím z dob dávno minulých, které jsou velmi atraktivní na pohled. Atraktivita jízdy pro soutěžícího je už dle mého skromného názoru docela diskutabilní, ale sto lídí - sto názorů. Já ten pocit mám. Na druhou stranu se zde člověk naučí čisté stopě, protože klouzání není časově nejvýhodnější způsob jízdy. Na tomto závodě se v naší kategorii nestalo nikomu nic a proto všichni dojeli do cíle bez technických či jiných problémů = bez VP. Je asi na místě ještě dodat, že náš náskok na druhého Roberta byl skoro minula třicet. Tím pádem jsem si mohl dovolit menší show pro diváky před cílem poslední RZ. To způsobilo, že poslední dílčí úspěch si připsalo pěkné Quatro v rukách Jožky. Po tomto závodu jsme začali spekulovat, jestli ten poslední závod pojedeme v historicích, nebo budeme spoléhat na soupeře a ztrátu bodů našich nejbližších pronásledovatelů. Matematicky by to totiž mohlo vyjít za předpokladu, že by Pavlovi byly brány body soupeři. Nyní již vím, že i přes účast Benguého a Petáka by to o bod nestačilo. Ale to předbíhám.
Lukov III - Jak bylo již nakousnuto sešla se na třetím Lukově nejlepší účast/konkurence. Celých jedenáct kousků. Účast Benguého již předem znamenala souboj na ostří nože nejen s výborným kamarádem, ale i soupeřem a velezkušeným jezdcem, který kdysi startoval na náš Doktor Racing. Pamatuješ ty časy Romane ;-) ? Pochopitelně jsme se docela hecovali, ale i vzájemně povzbuzovali před i po každé RZ. Souboj to byl opravdu těsný a my jsme museli nakonec sklonit hlavu o celé dvě buchty. Třetí byl tentokráte s docela slušným náskokem Robert, který měl náskok ca 50 sekund na Jožku. Pátý byl Pavel, který pro mě překvapivě porazil Petáka, který se taky dojel podívat se svou Audinou na poslední závod. Takže takto úspěšně jsme zakončili třetí Lukov. Titul je v kapse - pohár na poličce. A jak jsem psal u L2 dobře jsme udělali, že jsme i ten poslední závod jeli H.
Následovala afterparty, která měla grády jako prase a možná - něco - někdy (Silvestr) příjde i na nějakou tu chvíli na FB.
V jakém duchu se to neslo? V duchu nově objeveného hitu - https://www.youtube.com/watch?v=DD9l3IxtPc8
Zdarec prdec by Doktor