Shrnutí koronaroku 2020

Ahojte všichni, co to tu semo-tamo navštívíte.

Rozhodl jsem se v této době, kdy většina z nás panelákových, má spoustu času si sednout za počétač a sepsat menší/kratší článek o tom jak jsem viděl tuto závodní sezonu ze svého pohledu. Pochopitelně při tomto psaní to bude i trochu covidové, protože nelze vynechat ten fakt, jak tento šmejd ovlivnil nejen naše plány, závody a koneckonců i životy. 

Na začátku roku se zdálo být všechno v pořádku. Hezky jsme se bavili v tělocvičně, kterou mnozí z nás berou víc jako zábavu, než to urputné závodění venku. V tělocvičně je to z mého pohledu prostě sranda cup na výplň zimní pauzy - bez velkého stresu. A právě hned po konci poslední tělocvičny (7.3.2020) jsme stačili mohutně oslavit třetí narozeniny Nextu a to bylo vše, co kdo mohl. Mám pocit, že hned od následujícího pondělí nám skoro zakázali i dýchat a zastavili život ve vesmíru. A tím začaly problémy. Vše, co bylo naplánováno, bylo rázem v čoudu. Téměř všechny povolenky, smlouva s krajem - vše šlo do kopru. Takže plynul čas a my jsme sledovali vývoj situace s napětím, kdy budeme moci začít vše vymýšlet nanovo. Nakonec to dopadlo tak, že jsme byli schopni odstartovat až 30.května na Greatu. A týden před závodem nebyl ten nej. Při úterním fotbálku mě pěkně jeblo v zadním stehenním svalu a ve středu to vypadalo na pěkný průser a kulhání, než na nějaké závodění v náročném terénu, který na Greatu panuje. Naštěstí pomohla maminčina směs zázračných mastí, která mě doslova postavila na obě nohy. Nebylo to sice běhání, jak bych si představoval, ale bylo to aspoň něco. No, červené podkolenky prostě nekmitaly jak by měly. Nicméně na tu hrůzu co byla ještě dva dny před závodem to bylo suprovní. Závod byl velice dobře připravený a tak jsme si tam nad fabrikou perfektně zazávodili. Jednoznačně musím vzpomenout mladého Lappiho, který tam zavalil vynikající vtip poté, co Fagaso neodstartoval do RZ a už rovnou zůstal nahoře na startu. Lappi běží dolů a všem hlásí, že je to dobré, že se neoběsil a že tam čeká na start další RZ. To si asi pamatujeme víc, než dílčí výsledky v RZ. Já si pamatuju jednu RZ, jak dojela Taylorka a vzala mi výhru v jedné RZ. A pochopitelně ten malý/nicotný rozdíl v cíli, kde nám Basso na posle RZ uzmul bramborový flek. Takže nakonec spokojenost velká a to samé se týká hodnocení v týmech, ale tomu se chci věnovat na závěr tohoto článku.

Následovala slavná Tour de Cabin. Letos tam bylo zážitků až až. Prvně jsme letos s Fagasem dělali pár týdnů před závodem nový mostek přes potok. Podařené dílko se pochopitelně muselo řádně oslavit... ale až tak... No to byla pánové jízda, ale svedli jsme to na Fufara, který dojel navečer rozproudit atmosféru. To bylo takové antrééé... V závodní víkend se taky děly věci. V pátek ráno bylo značné vlhko a náš zánovní Citroen se nemohl vyškrábat přes louku nahoru, abychom odvezli materiál na páteční sekci dolů na hřiště. Dokážete si představit jaký slovník používal Fagaso. Nakonec vše vyřešila starostova pomoc, kdy k nám vyslal traktor, který nás přes louku vytáhl a závod tak mohl v klidu začít. No v klidu. Ono ještě notnou hodinu a něco docela fest chcalo a tak jsme se věnovali pivečku a tradiční slivovičce od Jaroša. Nicméně jakmile chcanec ustal, začala čilá činnost na tvorbě tratí. Tomu se už věnovat nemusím nijak obšírně. K závodnímu víkendu. Je staré známé, že v pátek se nerozhoduje. Ale co budu komu vykládat. Jak najede závodní mód, tak se nehledí na levo-pravo a prostě jedu a každá buchta je cenná. Toto můžete vysvětlovat většině závodníků a nejen těm známým extrémně soutěživým jako je Panizzi, nebo Kuzmič. Např. Fagaso si ve své rozzávoděnosti loni rozbil ... koleno a svedl to na směrovou tabuli a letos ju tam zakázal. No a letos na to závodění dojel velmi divoký Grzyb. U hospody na mostě to tak rozpálil, že předvedl skok snad nevídaný. No prostě Raška jak vyšitý - let jako prase. Ale vnitřnosti auta to asi neustály a za pár zatáček - dole u Jaroša - ukončil své účinkování na letošním Brátru. Naštěstí neodjel (o tom později). Mé pekelné trápení na paralerní RZ je však již tradicí. Tomu já prostě nerozumím. Jinak pěkná páteční sekce byla dokončena na velmi slušném šestém fleku. Ale jak jsem psal rozhoduje sobota a tak se taky stalo. Tam kde se v pátek jezdí o sekundy, tak v sobotu jsou jiné míry. Nějakých 5-10 jsou ty rozdíly ve kterých se pohybujeme - obzvláště na obou Tarzanech. A tam jsem letos dostal pěknou čočku. To si pamatuju do včílkajc, co se to tam dělo. Né že bych to chápal, ale pamatuju ten časový průser. Ale ještě jeden problémek nás potkal před cílem předposlední RZ. Naštěstí opravdu těsně před koncem. Rozjetý z lesa a kola v plném rejdu trefily kolík. Vyskočily ložiska za servem a servo se zaseklo v jedné poloze. No nějak jsem to pomocí nahazování dojel do cíle, ale pěkně mi zatrnulo. A v tomto okamžiku se na scéně opět objevuje "Hříbek", který neodjel a během chvilky mi to pomohl vrátit vše do původní polohy, za což ještě jednou děkuju. Poslední RZ byla údržba jako prase a překvapivě pěkný čas v cíli. No, možná někdy znamená míň víc. Jak už to bývá. Celkové osmé nebylo úplně ke spokojenosti, ale lepší něco než nic. Jóóó Brátr není prča a letos to opět všem dokázal. I ten počet odstoupených to dokazuje...

A pak přišla docela slušná kadence závodů za sebou. Vlastně jsme během nějakých 64 dní jeli 5 závodů - Rajd, Forest, Criterium, Catr, Yugo...

Takže to vememe po pořadě. Rajd je náš oblíbený, ale letos se moc nepovedl. Nějak jsem tam neměl ten závodní pocit. Nějak se mi za tím nechtělo běhat a střídaly se horší momenty s těma lepšíma. Taky jsem měl trochu smůlu, že přede mnou jedoucí Fildos Kopejdos měl na dvou RZ nějaké problémy a já jsem ho předjížděl. Teda nutné je říci, že mě nikdy nebrzdil a vždy uvolnil trať, ale ono to nepřidá. Jednou jsem ho předjel a Filda nasadil auto a já hned udělal chybu a on zase musel čekat až se rozjedu a to jsou pak značně pracující nervy během RZ. To prostě nechceš. Menší kuriozitka byla hned na startu první RZ. Hned po startu asi ve 4-té zatáčce vylezl menší kořínek a Basso jednoucí z dvojkou se tam chytl. Bavíme se s Tanakem - bacha tam na to... No jedu já a jak to mohlo dopadnout. Pochopitelně jsem tam visel...A takových smolných momentů bylo více, včetně onoho předjíždění Fildy. No a hlavně na startu dvojky (Babki) je něco jako bratřejovský průjezd tůrůrů a tam jsem stvořil asi tři velké chyby během snad jednoho metru. Řevu a smíchu jak sviňa (pochopitelně tomu velel vždy hlasitý Fagaso) a poslouchal jsem to ještě pěkných pár zatáček. No dobře mi tak, když divočina tak se vším všudy. To se pak s člověkem táhne celou RZ a já si myslím, že tato blbina udala ráz našemu výkonu v celé rally. Rozhodně prvních 5 RZ nebylo dle představ a ty dvě (6 a 7 RZ) povedené to moc nezlepšily. Vrhlo nás to do velkého souboje s Bassem, který vyvrcholil v poslední RZ. Tam jsme zajeli velice špatně a byl jsem smířen s umístěním za Bassa, ale on udělal ještě více chyb a nakonec to dopadlo tak, že z toho byl šestý flek. Nebyl jsem s výsledkem příliš spokojen a nejen proto, že před náma byli oba Pekařovic, ale spíš jsem nebyl spokojen s předvedeným výkonem. No nicméně to šesté místo nebylo tak zlé ...

Forest se jel hned za týden po Rajdu, takže nebyl žádný velký čas na nějaké extra nastavování vozu (ono se to stejně zas tak moc neděje :-D ). A byla to trochu jiná písnička. Forest se letos chystal vlastně dvakrát. Na začátku léta nás spláchla voda - hodně vody, takže byl nutný přesun. Forest je oblíbený - běhavý - rychlý. Letos bez legendárního finského horizontu (těžba dřeva). Taky místní GLB komunita se zachovala velmi netolerantně, ale nasrat na ně na hlupáky. Pepa měl pocit, že když jsme tu soutěž chystali dvakrát, tak musíme najet asi dva závody. Nám to docela vyhovuje, ale ostatní kundali. Ale taková je rally. A Žaba má opravdu velké možnosti různých variant. Je pravda, že makat, vymetat a vytyčovat úsek a pak tam jet jeden/dva průjezdy je dost marná práce. Ale dvě RZ bych udělal trošku kratší, ale to je jenom můj soukr názor. Závod to byl dlouhý a náročný a technika některých favoritů haprovala a i díky tomu jsme se skoro celý závod pohybovali na bedně. Vlastně od dvojky do konce. Na trojce jsme brali výhru v RZ. To při našem stylu není příliš obvyklé. No spíš je to jednou za rok. A letos to jednou za rok bylo tady na Žabě. Byl z toho nakonec supr druhý flek. I když v poslední RZ, při jízdě na údržbu, jsem udělal velkou chybu a měl strach o přední kolo. Vše ale vydrželo a tak se mohlo slavit krásné druhé místo za Šimonem. Ten měl na trati jedné z RZ docela tvrdý pád (zaznamenáno na kameře), ale dokázal, že není úplně ňuňas z cukru. To se cení. Na Žabě je supr lokalita, která nabízí nejen supr tratě, ale i dost dobrou hospůdku a přilehlý rybník. A toho jsem po závodu využil i já a ščágl tam sebou. A pak následoval el fantástiko smažáček a pivínko. Překvapením (příjemným) byla návštěva z Brna - ještě jednou díky za ten odvoz ;-).

Letošní Criterium doznalo určitých změn. Jak průjezd sklady, tak Slayer aréna byly po stavebních úpravách ve firmě značně pozměněny. Ale nemyslím, že by tyto změny byly radikálně k horšímu. Nemusí být stále všechno stejné (Radku promiň). Jinak to byl tradiční, perfektně připravený, závod ve Frycu, do kterého Martin a jeho Obal Print věnuje hodně energie i financí. Zázemí i pohostinnost na vysoké úrovni. V tomto závodu jsem byl prakticky celou dobu na bramboře. Stále jsem se snažil pokukovat na bednu, kde jel skvěle Tanak, ale i Kopejda se Šimonem. Ale krom první RZ to byla celou dobu brambora. Navíc Panizzi zkoušel jezdit bez pneu, Taylorce to jaksi nešlo, Bílek divočil a měl problémy. Tak za mnou byla nejrychlejší F2 (Senna). Toho jsme ale stabilně poráželi a tak se náskok na pátý flek neustále zvětšoval. Bohužel nás malinko nepodržel kamarád Fagaso při úklidu na Příjezdu a přehlédl odražený kužel. Tam vznikla zbytečná ztráta a ta už pak nešla dohnat. Zajimavostí je, že posle RZ jsem pojal velmi velmi v klidu a údržbově s vědomím 40-ti sekundového náskoku na pátého Sennu. A byl z toho první flek v RZ. Bohužel do doby, než dojel mladý Vaculík a vypálil nám rybník. Takže ona jedna výhra v RZ/rok platí. Ale to nic nezměnilo na celkové spokojenosti z brambory na Frycu. Celkově vzato se nám letos ve Frycu (brány oba závody) velmi dařilo a jen tak dále. Že by Pepson a Martin založili nějaký ten FrycCup? No to asi ne... A po závodu se opět šlo na smažáček a výborné pifko do oblíbené hospůdky. 

Pak následoval dost netradičně Catr. Ten byl přeložen z první pozice na předposlední. Myšleno závod v roce. Catr měl překvapivě jiný průběh něž obyčejně. Na začátku se mi dařilo a postupem času se ten výkon jaksi kazil a umístění na bedně šlo do kopru. A to mě fakt mrzí. Konečné páté místo není tak špatné, ale kurrrrňa... Mohlo to být fakt lepší. Nějak se během dne ztratila závodní nálada, nebo spíš maximální soustředění, nevím... Nicméně bylo to zajímavé závodit na Catru za tepla. Uvidíme jak to bude v roce 21, páč já si myslím, že duben bude ještě hodně kritický, kvůli tomu šmejdovi z číny (z východu nepřišlo nikdy nic dobrého). Ale zpět k závodu. Na závodě se ukázal náš kamarád Dave Kubeš, který i s F2jkou jezdi výborné časy a i přes problémy vyhrál. Kdyby neměl ty problémy, možná bychom byli šestí a ne pátí. Ale to je kdyby - na to se nehraje. Byl to druhý závod po sobě, kdy někdo dojel a ukázal, že i F2 je sto být v osmičce. Ale zpět k našemu rybníku. Po tomto závodu už bylo jasno v celkových tabulkách jasno, jak že jsou rozdány karty na Yugošku.

A tím plynule přecházím na Yugošku. Závod, který mi nepříšluší komentovat, páč je můj a sebe hodnotit nebudu. To by nebylo k čtení... Jenom chci poděkovat Fagasovi za přípravu a pak všem co pomohli při úklidu. Jsou takoví, co na práci nešáhnou a nešáhnou. Ale to je úděl... No ale k závodu. Karty byly rozdány jasně. Rovnost bodů s Tomem Bílkem mluvila jasnou řečí. Kdo koho porazí ten bere bednu v NEXT RC Rally Champ. A tím se nakonec stal Tomáš. No sportovně je třeba přiznat, že byl lepší a tu bednu si nakonec zasloužil. Byl po celý závod lepší. My jsme se snažili, co to dalo, ale na rychlé a mladé chlapce to prostě nestačilo. Celý závod to vypadalo na další bramboru, ale v poslední RZ jsem sekl jednu dost velkou chybu a tahal se s kuželem, čehož využil táta Basso a oplatil nám Rajd. Šmikl nás o celých 0,056 sekundy. No malinko kruté, ale aspoň je o čem mluvit a proč se hecovat. A o tom to celé je...To nás baví. Vždycky to byla hecovačka s Panizzim. Tomu letos trochu kulhala technika, ale éterem jde, že Pepson Vlasatý do toho jde... Uvidíme s čím se vytasí na příští rock. Yugoška dopadla dobře, vyhlášení juniorů proběhlo a následně spadla Covidklec a sezóny byl smičec. 

Čekáš, že je tohle konec článku? Ale prd. Si přece na stránkách Doktor Racing. 

A Doktor Racing ve složení Tanak, Taxis, Küzmič OBHÁJIL TITUL v týmech. Po loňském titulu nám všichni říkali, ať si ten titul užijeme, že je to naposledy. Pak přišlo nepříjemné sdělení od Ingrama, že přestupuje jinam. Takže jsme byli zase jenom dva. Nicméně jsme oslovili "Carlose" Tanaka, který už u nás v minulosti působil. U konkurenčního RB na něj nezbylo místo a my jsme se docela rychle domluvili. A jaká to byla volba. Na začátku roku  měl ještě starší verzi podvozku XB, ale po přechodu na nejnovější verzi to byla jiná píseň. Carlos začal jezdit výborné časy, byl třikrát na bedně a dokonce jednou vyhrál. O tom si Mr. Küzmič může nechat zdát. Angažování nové týmové jedničky byl managerský majstrštyk z dílny Herr Doktor-a. Tanakův přínos do bodové kasičky byl letos velmi podstatný, ovšem teprve v dobrém týmu se pozná síla. Dvojkou byl letos Brane Küzmič. Ten bojoval o celkovou bednu, ale nepodařilo se. Nicméně je faktem, že Küzmič jako jediný soutěžící  už třetí rok v řadě boduje ve všech závodech. Celkem to činí 25 závodů v řadě, kdy Doktor není mimo bodování. Ta série jednou skončí, ale my doufáme, že to ještě nějaký ten závod (rok) bude trvat. Zde je třeba připomenout, že bez pomoci některých kamarádů bych to nedokázal, při pomoci v technických potížích... Třetí do party je mladý, divoký a horkokrevný Taxis, který však v některých závodech přidal onen rozhodující pomocný bodík do týmů. Je pravda, že některé závody mu nevyšly, na jeden se nedostavil, ale je to duší bojovník. Někdy by potřeboval trošku chladnější hlavu, ale v rukách to má - to rozhodně! Takže co dodat? Obhajoba je v kapse. Pro všechny překvápko jako prase a pro nás radost a zadostiučinění. Jako prase... No zatím neproběhla žádná oslava, páč nebylo vyhlášení, ale to přijde... To přijde... Předběžně je stejná sestava potvrzena i pro rok 21. A my věříme, že budeme hrát opět významnou roli v klasifikaci Team Trophy, kterou jsme po dva roky opanovali ...

Tak a tím končím svůj krátký článek o tom, jak jsem to viděl, ten ze všeobecného hlediska debilní rok. Nicméně my si z toho všeho umíme dělat i srandu a na závodech, na schůzích u piva i jinak vznikla opět pěkná spousta sakra dobrých (bohužel většinou nepublikovatelných) hlášek o nás samých, o jiných atd. atd. Prostě mezi náma je prča, i když covid zasraný řádí...

S přáním všeho dobrého do toho příštího roku se s vámi všemi loučím.

X by Doktor